Přihlášení

Vyhledávání

Anketa

Jaké jsou vztahy mezi učiteli a ředitelem na Vaší škole?:

školní psycholog

Vložil/a Anonym, Po, 2013-10-14 09:21

Jaké je právní postavení školního psychologa jako zaměstnance základní školy v porovnání s učitelem - je v tom nějaký rozdíl? Jaké aktivity může školní psycholog vykonávat ve třídě, v níž jsou žáci, jejichž rodiče nesouhlasí, aby psycholog pracoval s jejich dětmi? A je činnost školního psychologa v ZŠ vůbec podmíněna souhlasem rodičů?

Odpověď:

Školní psycholog je pedagogickým pracovníkem, který je v pracovněprávním vztahu ke škole, ve které působí.

 

Web Asociace školní psychologie uvádí:

PRACOVNÍ NÁPLŇ ŠKOLNÍHO PSYCHOLOGA PRO PRÁCI S RODIČI, PEDAGOGY A DALŠÍMI SPOLUPRACUJÍCÍMI SUBJEKTY
 
 
 
Školní psycholog je oprávněn realizovat pouze ty pedagogicko-psychologické činnosti, ke kterým získal kompetence pregraduálním vzděláním a absolvováním příslušných výcviků nebo jiných programů DVPP apod. (např. k realizaci práce s rodinou je nezbytný dlouhodobý výcvik)  

Konzultační, poradenské a intervenční práce
 ■Konzultace s pedagogy zaměřené na přípravu a naplňování individuálních vzdělávacích plánů pro integrované žáky
 ■Poskytování individuálních konzultací pedagogům v oblasti výchovy a vzdělávání a zákonným zástupcům při výukových a výchovných problémech žáků
 ■Realizace krizových intervencí pro pedagogické pracovníky, zákonné zástupce žáků a poskytování služeb psychologického poradenství zaměřených na zpracování krize
 ■Poskytování psychologických služeb zákonným zástupcům žáků v oblasti kariérového poradenství
 ■Participace na vedení podpůrných programů pro oblast spolupráce třídního učitele se třídou
 
Příprava na konzultační, poradenské a intervenční práce
 ■Příprava individuálních konzultací pro učitele v oblasti výchovy a vzdělávání a konzultací se zákonnými zástupci při výukových a výchovných problémech žáků
 ■Vyhodnocování realizovaných krizových intervencí pedagogické pracovníky a zákonné zástupce žáků, příprava konzultací zaměřených na zpracování krize a vyhodnocování výsledků této práce
 ■Příprava a vyhodnocování výsledků psychologických služeb zákonným zástupcům žáků v oblasti kariérového poradenství
 ■Příprava podpůrných programů pro oblast spolupráce třídního učitele a třídy, vyhodnocování výsledků realizovaných programů
 
Metodická práce a vzdělávací činnost
 ■Poskytování metodické pomoci třídním učitelům
 ■Vedení pracovních (metodických) seminářů a poskytování metodických intervencí z psychodidaktiky pedagogům, včetně podpory při tvorbě školního vzdělávacího programu
 ■Realizace besed a osvěty pro zákonné zástupce žáků, prezentační a informační činnost
 ■Participace na přípravě programu a účast na zápisu do 1. ročníku základního vzdělávání
 
Příprava na metodické práce a vzdělávací činnost
 ■Příprava metodických informací a forem metodické pomoci třídním učitelům
 ■Příprava pracovních (metodických) seminářů a metodických intervencí z psychodidaktiky pro pedagogy včetně podpory při tvorbě školního vzdělávacího programu
 ■Příprava besed a osvěty pro zákonné zástupce žáků, prezentační a informační činnost
 
Jiné aktivity
 ■Dokumentace, administrativa
 ■Konzultace s metodikem
 ■Koordinace činnosti školního poradenského pracoviště (výchovný poradce, školní metodik prevence, třídní učitelé)
 ■Účast na pracovních poradách školy
 ■Koordinace poskytování poradenských služeb žákům mimo školu, spolupráce se školskými poradenskými zařízeními, zdravotnickými a dalšími zařízeními
 ■Další vzdělávání
 ■Samostudium
 ■Publikační činnost, prezentace školy, školní média, publicita VIP
 ■Informační činnost o práci školního poradenského pracoviště (vedení nástěnky a informací pro učitele a rodiče)

--------------------------------

Souhlas s činností školního psychologa
 
Školní psycholog působí na škole v rámci systémového projektu. financovaného z Evropských sociálních fondů a státního rozpočtu České republiky nebo v rámci činnosti školy. Činnost školního psychologa ve škole je samostatná poradenská činnost, která je nepřímou součástí vzdělávací činnosti školy. Jedná se o komplexní službu žákům, jejich rodičům a pedagogům, která vychází ze standardních činností vymezených ve vyhlášce č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních ve znění pozdějších změn, z  Koncepce školního poradenského pracoviště a z ročního plánu činnosti školního psychologa, případně ze školníjho řádu nebo jiné interní normy školy.
 
Zákonný zástupce je školou při zahájení školního roku seznamován:
 
A) s působností školního psychologa, případně školního speciálního pedagoga. Toto seznámení s působností odborníka dříve označované jako „generální souhlas“ je pouhou informací pro rodiče.
 
B) individuální souhlas s činností školního psychologa
 
Seznámení s působením školního psychologa ve škole se projednává jedenkrát ročně na třídních schůzkách, obvykle při zahájení školního roku. Zvláštní pozornost se věnuje rodičům žáků prvních tříd na ZŠ a 1. Ročníků na SŠ. Rodiče, kteří jsou seznámeni s činností školního psychologa berou na vědomí , že školní psycholog na škole působí.

Školní psycholog může ve škole pracovat se žáky tehdy, pokud jeho činnost nevyžaduje informovaný souhlas rodiče v takových aktivitách, kde pracuje se skupinou žáků nebo jednotlivcem a jeho činnost má charakter informační, vzdělávací činnosti. Jedinou vyjímku tvoří krizová intervence, kdy je třeba nejprve zvládnout situaci, která je spojená s ohrožením dítěte nebo případně někoho dalšího vlivem činnosti dítěte. Pak školní psycholog nejprve pracuje s touto událostí a až následně informuje rodiče.
 
Ve škole se zapojuje například do následujících aktivit:
 ■Spolupracáce s učiteli při vyhledávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků mimořádně nadaných
 ■Podílelí se na třídnických hodinách ve spolupráci s třídním učitelem
 ■Poskytne úvodní poradenskou konzultaci dítěti, které ho samo vyhledá
 ■Poskytne krizovou intervenci dítěti, které se octne v psychicky mimořádně náročné situaci
 ■Společně s pedagogy se podílí na vytváření podmínek k maximálnímu využití potenciálu dítěte
 ■Podílí se ve spolupráci s třídním učitelem (li) na posílení pozitivní atmosféry ve škole
 ■Provádí anonymní anketní šetření a průzkumy ve škole (vztah žáků k vyučovacím předmětům, výskyt rizikového chování apod.) a konzultuje zjištěné údaje s vedením školy, výchovným poradcem, školním metodikem prevence, třídními učiteli, při důsledném zachovávání anonymity jednotlivých žáků, kteří se šetření a průzkumů účastnili
 ■Informuje rodiče na třídních schůzkách, či mimořádným písemným sdělením o výsledcích anonymních anketních šetření a průzkumech
 ■Školní psycholog pracuje jako člen týmu školního poradenského pracoviště, spolupracuje s vedením školy a se členy ŠPP
 ■Zakázky na školního psychologa, které vyžadují individuální nebo i skupinovou práci, která vyžaduje práci s důvěrnými nebo citlivými údaji o žácích si vyžadují vždy informovaný souhlas rodičů. Pokud rodiče nebudou souhlasit se službou školního psychologa, je třeba jejich rozhodnutí respúektovat.
 ■V případech hodných zvláštního zřetele jako je například týrání dítěte, zneužívání dítěte, ohrožování mravní výchovy dítěte nebo zapojování dítěte do trestné činnosti podléhají tyto skutečnosti oznamovací povinnosti školního psychologa.
 ■Školní psycholog spolupracuje také s OSPOD, Policií ČR a dalšími školskými poradenskými subjekty.

------------------------

Informovaný souhlas rodičůčinností školního psychologa /školního speciálního pedagoga

 
Informovaný souhlas
 
Za informovaný souhlas považujeme vyjádření vlastního rozhodnutí projeveného navenek v souvislosti s účelem prováděného pedagogicko-psychologického vyšetření, jeho povahou a možnými riziky, která mohou být se závěry vyšetření spojena. Klient při získávání souhlasu nesmí být vystaven nátlaku.
 
Informovaný souhlas musí poskytnout vyčerpávající informace o vyšetření i jeho výsledcích, měl by být srozumitelný a současně upozorňovat na možnost odvolání
 
Informovaný souhlas s výsledky a výstupy z pedagogicko-psychologického vyšetření

Za informovaný souhlas považujeme vyjádření vlastního rozhodnutí projeveného navenek v souvislosti s účelem prováděného pedagogicko-psychologického vyšetření , s jeho povahou a možnými riziky, která mohou být se závěry vyšetření spojena. Klient při získávání souhlasu nesmí být vystaven nátlaku.
 
Informovaný souhlas musí poskytnout vyčerpávající informace o vyšetření i jeho výsledcích, měl by být srozumitelný a současně upozorňovat na případnou možnost odvolání.
 
Informovaný souhlas směřuje k:
 ■objasnění účelu, proč je třeba přistoupitvyšetření
 ■objasnění povahy vyšetření, o jeho průběhu a postupech
 ■objasnění důsledků vyšetření, které mohou mít pro klienta pozitivní, aleurčitých případech i negativní dopad
 ■specifikování případného rizika a možných komplikací spojenýchnavrhovaným postupem, případně opatřeními
 ■vyspecifikování možných alternativ, případných důsledků odmítnutí pomoci a navrhovaných postupů
 ■poskytnutí časovéhoprostoru na zvážení návrhu pomoci a navrhovaných postupů
 
U informovaného souhlasu rozhoduje nikoliv informace „vyslaná“, ale „přijatá“ tedy nakolik klient pochopil sdělení.
 
Je vhodné využít zkušeností s jinými klienty v obdobných případech a připravit si odpovědi na pravidelně kladené a opakující se dotazy, které se obvykle vyskytují v obdobných případech. Formulovat si standardní odpovědi na opakující se dotazy.
 
Povinnosti zařízení (školy) a klientů:
 ■prokázat existenci platného informovaného souhlasusouladu s „informed consent“
 ■klient musípřípadě stížnosti prokázat, co nebylo naplněno
 ■případě odmítnutí poradenské pomoci klientem je třeba zvážit, zda postup zákonného zástupce není v rozporu se zájmem klienta-dítěte
 ■odůvodněných případech informovat orgány sociálně právní ochrany dětí, Policii ČR
 
Práva klientů na:
 ■ochranu osobní integrity
 ■právo na odmítnutí poskytnutí informací dalším osobám
 ■na odmítnutí poradenské péče
 
Formy poučení a způsoby komunikace s klienty
 
Forma poučení je velmi důležitá pro poradenského pracovníka (pracoviště) stejně jako pro klienta, měla by mít takovou podobu, aby bylo možné prokázat standard diagnostického postupu a informovaného souhlasu. Klient by měl vždy mít možnost nejprve informace uvážit, tak aby jim porozuměl, případně mohl položit doplňující otázky.
 
Školská poradenská zařízení by měla vytvořit takovou podobu formulářů sloužících k sepsání informovaného souhlasu, aby formuláře zahrnovaly informace o druhu a hloubce poskytovaných informací, o způsobu zachycení informací. Samotný obsah poučení musí být v souladu s občanským zákoníkem. Je třeba dbát na to, zda jsou informace poskytovány oprávněným osobám (klientům, zákonným zástupcům), případně umožnit ověření totožnosti klienta.
 
Při poskytování telefonických informací je třeba předem domluvit s klientem nebo jeho zákonným zástupcem kód (číslo, slovo..) pro poskytování informací tímto způsobem. Tato okolnost musí být zachycena v dokumentaci klienta, jako jedna z možností poskytování informací o průběhu poradenské péče, případně výsledků vyšetření. Nedoporučuje se užívat za tímto účelem datum narození klienta ani místo jeho bydliště.
 
Klient má právo odmítnout poradenskou péči, tuto okolnost je třeba vždy zaznamenat do dokumentace, včetně odůvodnění. Klient a jeho zákonný zástupce může odmítnout navrhované postupy poradenské péče, případně může požadovat úpravu zprávy z vyšetření tak, aby nebyly poškozeny jeho zájmy.
 
V těchto případech je důležité velmi obezřetné jednání, které se řídí nejen etickými principy poradenské práce, ale také zohledňuje zájem klienta-dítěte/žáka/ studenta. Tuto skutečnost je třeba akcentovat tam, kde by mohlo dojít k porušení práv klienta v rozporu s Úmluvou o právech dítěte, Úmluvou o ochraně lidských práv s respektem k právu na svobodu vyznání. Zvlášť obezřetně je třeba postupovat v případech ohrožení tělesné integrity klienta (týrání, zneužívání, ostrakizace, závislosti…). Tato skutečnost se může vztahovat i k rozhodování rodičů o způsobech vzdělávání žáků (v praktické ZŠ, individuální (domácí) vzdělávání, atd.) Právo klienta může být tedy ve výjimečných případech omezeno, pokud je to v zájmu jeho zdraví a bezpečnosti.
 
Základem pro poskytování informací je ve školách a školských poradenských zařízeních rozhovor, ústní komunikace, která je vždy základním nástrojem pro objasnění postupů poradenské práce a následně pro pochopení souvislostí poskytované služby. Komunikace musí být vždy vedena s ohledem na klienta tak, aby byla pro něho srozumitelná.
 
Doporučuje se, aby v případech, kdy klient nerozumí česky mohl navštěvovat poradenské zařízení s další osobou (asistent pedagoga, tlumočník, další rodinný příslušník). V těchto případech se doporučuje zvažovat, nakolik srozumitelně je tlumočen klientovi případně jeho zástupci poradenský postup a dále jaká je mezi prostředníkem a klientem míra důvěry. Může se stát, že v přítomnosti třetí osoby je složité získat od klienta některé informace, které mají charakter důvěrných informací a tato skutečnost může ovlivnit nejen délku vyšetření, ale může se promítat i do okolností spojených s informovaným souhlasem. Vždy je třeba poučit třetí osobu o potřebě mlčenlivosti o průběhu vyšetření a zavázat ji také písemně. Klient-cizinec nebo jeho zákonný zástupce tedy dále písemně potvrzuje souhlas s přítomností dalších osob v průběhu vyšetření a následné interpretace závěrů z vyšetření.
 
Informovaný individuální souhlas musí splňovat všechny tyto náležitosti, rodiče tak udělují psychologovi/speciálnímu pedagogovi jednorázově nebo opakovaně souhlas, který je na předtištěném formuláři, který obsahuje přesnou a srozumitelnou informaci o činnosti (činnostech), kterou bude psycholog/speciální pedagog s dítětem (dětmi) vykonávat. Individuální souhlas rodičů je nezbytnou podmínkou např. pro diagnostiku třídních kolektivů a psychokorektivní činnost s třídními kolektivy, pro zařazení dítěte do skupiny osobnostního rozvoje, do psychoterapeutické nebo do reedukační skupiny, pro účast dítěte na výjezdových aktivitách s psychologickou či psychodiagnostickou náplní, pro individuální psychologické nebo speciálně pedagogické vyšetření dítěte, pro zařazení dítěte do dlouhodobé péče školního psychologa/školního speciálního pedagoga a pro jakékoli další individuální aktivity s dítětem.
 
Zjištění psychologa/speciálního pedagoga o dítěti, která jsou výsledkem odborných činností podléhajících individuálnímu souhlasu rodičů, jsou sdělována výhradně rodičům dítěte. Na vyžádání rodičů je školním psychologem / školním speciálním pedagogem bezplatně vystavena a rodičům osobně předána zpráva z psychologického / speciálně pedagogického vyšetření dítěte. K poskytnutí ústní nebo písemné zprávy o dítěti vyučujícímu (např. třídnímu učiteli, výchovnému poradci, apod.) musí získat školní psycholog /školní speciální pedagog zvláštní souhlas rodičů.
 
Veškerá dokumentace školního psychologa /školního speciálního pedagoga je archivována. Přístup k dokumentaci o dítěti mají pouze rodiče (popř. klienti).

Legislativní předpisy důležité pro práci školního psychologa/školního speciálního pedagoga
 ■Zákon č. 94/1993 Sb., o rodině, ve znění zák. č. 91/1998 Sb. a zák. 210/1998
 ■Zákon č.167/1998 Sb., o návykových látkách
 ■Zákon č. 101/2000, o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění zákona č.227/2000 Sb.
 ■Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví
 ■Zákon č. 109/2002, o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních
 ■Zákon č. 218/2003, o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a o soudnictví ve věcech mládeže a o změně některých zákonů (zákon o soudnictví ve věcech mládeže)
 ■Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon)
 ■Zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů
 ■Vyhláška č.72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních ve znění pozdějších změn (116)
 ■Vyhláška č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných
 ■Nařízení vlády č. 75/2005 Sb., o stanovení rozsahu přímé vyučovací, přímé výchovné, přímé speciálně pedagogické a přímé pedagogicko-psychologické činnosti pedagogických pracovníků
 ■Vyhláška č. 317/2005 Sb., o dalším vzdělávání pedagogických pracovníků, akreditační komisi a kariérním systému pedagogických pracovníků

 

 

Váš zájem o působnost školního psychologa, jeho postavení a vztah ke škole, k žákům a jejich zákonným zástupcům  může uspokojit i zasvěcený materiál k této problematice Co dělá školní psycholog ?, který zpracovala  PhDr. Jana Zapletalová a který je pro Vás dostupný online např na odkazu:

http://www.kr-moravskoslezsky.cz/zip/poradna.pdf

-----------------

zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů,
 
§ 19
 
Psycholog

Psycholog získává odbornou kvalifikaci vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném magisterském studijním programu psychologie.